Svět se pohne
Je to 5 let, co jsem se vrátil z Peru a takřka denně mi v hlavě jela otázka, kdy se tam vrátím. Už v Amazonii jsem si ale dal závazek, že návrat nebude dřív, než se sám vnitřně posunu. Krom toho na mě sedala tíha zodpovědnosti dvojnásobného rodiče a manžela (jednonásobného). Je dost drahá dovolená
Přiznání a otázka doplňujícího Proč
Přišla mi knížka, kterou jsem si pořídil, abych si rozšířil jógicko-mystické techniky sebepoznání a z něho plynoucího poznání podstaty reality. Skoro v prvním odstavci je úkol. Upřímně se zeptat sama sebe, proč techniky a učení chci vlastně znát. Odpovídám si už asi zautomatizovanou odpovědí, že hledám pravdu. Tím jsem to krásně vznešeně uzavřel. Teď (00:12), jsem musel
Rituální masáž a vědomé BDSM
Hranice pozorovatele a aktéra se taví. Roky nejsem „ezo“. Hry na andělíčky a kněžky mě moc neberou. Natož uvzdychané rituály šamanských samouků z Horní Dolní, kdy se účastníkům orgasmicky otevírá pusa jen při pohledu na misku kakaa od Orionu (naši čokoládové hvězdy). Pár takovým divadel jsem už viděl a není to nic, co by ve mně
Asistentky
Nejdřív si dobře prohlédněte fotky. Co na nich je jiné než běžně na fotkách potkáváte? Fotky, které vidíte jsem nefotil. Fotily je moje „asistentky“, kterým jsem půjčil foťák a fotky pak jen upravil, aby pasovaly do nádechu svatby. Dospělý, když mu dám foťák jen podržet, zaujme postoj „držím korunovační klenoty“ a když to pustím, můj
Živě na Českém rozhlasu Dvojce
Byl to hukot Jakmile se rozsvítilo prvně to rudý světýlko a nastal moment pro moje "Mým národům" tak se můj tep dal měřit na richterově stupnici. Jako protiváha vzestupu se má schopnost myšlenku v hlavě objevit, uplácat a vypustit, klesla na úroveň batolete. Později už jsem se naučil nořit se víc do sebe. Ale ještě půl
O mlčení
Celé léto se ukrýváte před spalujícím žárem a pak v den Vaši svatby prší tak, že snad budete muset k oltáři dojet ve člunu. Vždy soucítím s nevěstami, které jestli ještě jedou uslyší ten frk o pršícím štěstí, tak se jim otevře kudla v kapse. (Radím proto všem, aby se této formě "pomoci" vyhnuli. ) Dneska konečně
Focení srdcem
Věnováno prožitku a tanci duše s tělem
Na vlnách extáze
Musím psát ihned, než mi jemnější tóny dojmů odvanou z mysli. Chci se podělit o zkušenost, která převálcovala původní záměr zkusit si nové aktové svícení. Musím se sám sobě smát, když si vzpomenu na hodiny strávené nad přípravou poznámek, jak vést focení hlouběji k prožitkům probouzejícího těla a zbavování se emočních nánosů. Po pár minutách focení jsem
Ven z labyrintu
Musím se podělit o zatím nejsilnější symbolický sen, který jsme kdy měl: Stojím v bazénu s dalšími lidmi. NĚKDO ke mně přistoupí a říká ať zkusím proplavat jeden prostor, že ti dobří najdou cestu skrz poměrně rychle. Nadechuji se a sestupuji do hlubiny. Jsem v zatopeném členitém prostoru, kde je vidět, ale cestu dál nenacházím. Nechávám
OBĚTOVÁNÍ
Na světe jsou místa, kde se člověk vždy setkával s Božstvím, posvátná, místa síly. Stačí chvilka stažení se do nitra, rozpuštění hranic mezi vnitřním a vnějším, a už cítíte, jak se prolamují hranice mezi světy. Najednou stojíte v čarovném bezčasí, v posvátném prostoru. Focení Nahých duší v místě, na kterém v dávných dobách byly nabízeny oběti
Jsem
Už jsme někdy přemýšleli kdo jste? Či z čeho pramení to, že existujete? Já hledám denně. Meditace v mém pojetí je vlastně psychologií v nejčistším slova smyslu. Neradím se s anděly, necpu se do 5.dimenze, ani nehledám svůj galaktický dvojplamen. Prostě jen jdu zpět po niti skrze bludiště nánosů a hledám odpověď na otázku "Kdo jsem?".
Oblékni se do těla
Pojďte si se mnou zaexperimentovat. Třeba večer ve vaně. (Zajímavý začátek postu, že?) O co půjde? Základem bude změna pohledu na sebe sama, na to čím jste. Pro teď NEJSTE svým tělem. Tělo je něco mezi věrným němým přítelem a kusem oblečení. Na divnosti neubírám, že? Vydržte. Je to divná představa, od dětství počítáme s tím, že my
O alchymii atmosféry
O alchymii atmosféry Čím více se do tématu práce s lidmi nořím, tím více si uvědomuji, že jsem v něm většinu mého života. Lidé na otázku, co by chtěli dělat, většinou jen krčí rameny se slovy, že se stále hledají. Často To máme roky před očima, děláme To, ale nepovažujeme, za důležité. Já třeba roky tvořím atmosféru.
Otřes základů
možná by bylo lepší napsat "Víření sedimentů". Každý ať chceme či ne, tak zabředáváme v rutinách. Ač se snažím lidem dát focení autentické a nestrojené, tak mám své ozkoušené jistotky. Třeba u rodinných focení to jsou startovní pózy, kdy si všechny srovnám a pak vše nechám osudu. Sice je pro mě důležitá až ta fáze vznikajícího
O inspiraci
Během zimního focení se mě Katka zeptala, kde čerpám inspiraci. Rozleželo se mi to v hlavě