Nefocení je proud. Nefocení je uvolnění. Nefocení je přirozenost. Nefocení je "já nevím". Nefocení je "nikdo to neví".    Osmý doušek vína, usrknutí měsíčního léku. Nefocení je rozhovor. Nefocení je být zde spolu. Nefocení je hlubina mezi instrukcemi. Nefocení je "je to jedno". Nefocení je rtuť a chameleon. Znáš to z dětství. Nefocení je "Poběžíme." Nefocení je smích Nefocení je Teď Nefocení je "Skoč!" Nefocení si nevšimneš. Jakmile všimneš, stane se focením. Nefocení je prober se! Nefocení je sni! Nefocení je nemysli! NEfocení NENÍ focení

Při výletech a procházkách hledám pro focení místa příjemná ale divoká. Místa, která žijí a nebyla nuceně domestikována. Třeba takový upravený park je jako pudl. Načančaný pudl je občas fajn, ale ne pro toho, kdo se cítí být víc vlkem. Místa jsou jako lidé. Někdo se s Vámi chce zrovna vyfotit a někdo prostě ne. Nepředstavujte si ho jako pouhý "strom", ale jako prostor, jako sumu neustále se prolínajících prvků. S elementy organickými, jako jsou stromy, tráva, mech, keře, anorganickými skalami,vodou a větrem, ale i éterickým světlem, které vše dovoluje objevit, či halí okolí do pláště paprsků protisvětla. Vše se v