Martin Koubek
Fotograf

Únor 2020

Už vím, co je karma

Už vím, co je KARMA. Před devíti lety jsem měl poslední rok status studenta. Focení byl krásný koníček s výhledem možného přivýdělku do budoucna (student pedagogiky tohle musí mít vyřešené). Neměl jsem závazky, nikoho jsem neživil. Být fotograf, nemuset nic dávat, jen dravě růst. Prostě jsem využil výhody před již zaběhlou konkurencí.

Zadařilo se, dostudoval jsem, ale učit jsem nešel. Nenašel jsem místo, tak se mi moje investice vyplatila a já mohl rovnou fotit. Vybojoval jsem si své místo na fotosvětě.

Roky plynuly. Už nejsem student, už jsem dluhy platící muž, manžel, otec dvou dětí, jsem daně platící OSVČ, jsem blázen platící DPH…platím své závazky. To je život. Karta se obrátila a já jsem dnes tím, kdo své místo za foťákem musí obhájit, protože není dne, abych zde neobjevil nové fotografy, jakoby má nekompromisní stará já, bojující o svou šanci.Toto je karma…proto to vlastně nemůžu mít nikomu za zlé…a to je pochopení.

Lapen na cestě

JENOM HLUPÁK se může pustit na cestu vědoucího. Člověk s jasnou hlavou musí být na cestu vlákán lstí. Jsou davy lidí, kteří by se na cestu ochotně daly, ale ti nejsou k ničemu. Jsou to většinou hlupáci. Jsou jako dýně na vodu, které vypadají pevně jen z venku. Ale jakmile je zmáčkneš, jakmile do nich naleješ vodu, ihned začnou prosakovat.
Don Juan – Kolo času.

Doposud jsem si myslel, že dcera není typ na meditace. Je na to příliš akční, nesoustředěná. Ale dneska ráno přišla ať ji učím kouzlit tím, že ji naučím meditovat. Že chce umět taky čarovat.
Zasedla, nechala si pustit šamany, které nemůže jinak ani slyšet a vydržela sedět v klidu jako ještě nikdy.

I já jsem byl v pubertě lapen s tím, že v sobě rozvinu extra schopnosti, které mi pomohou ve škole. Tak jsem byl čarodějem, mágem a nechával si věšet od jiných bulíky na nos. Vyslechl jsem si zaručené historky o mých minulých životech v Atlantýdě a Egyptě. Nechal se za úplatek zasvětit do všelijakých energií (od reiki po Plamen centrálního slunce). Ale ono se NIC nedělo. Alespoň jsem sám sobě nenalhával, že se něco děje. Jen jsem si řekl, něco ve smyslu

„Ach jo , další prokletí, které ho mě někdo silnější musí zbavit, abych znovu nabyl schopnosti, které byly zřejmě příliš mocné.“

Maskovanou lenost jsem nazýval prací na sobě (ano, skrze podnikavé vykuky).

Až když jsem opět převzal odpovědnost sám za sebe a začal poctivě objevovat, kdo jsem, tak se zázraky začaly dít.

Dceru jsem dneska možná lapil. Moji radou pro ni jedno bude :

„Vyhni se rychlým a snadným řešením. Vycházejí draho. Odpovědnost samu za sebe nikomu nepředávej, zneužijí to. Práce na sobě je Tvoje práce, ne podnikání druhých.“

Energetická centra I (pupek)

Původně jsem chtěl psát nejdříve o všech energetických centrech, pak mi přišlo praktičtější psát o tech, které k focení využívám nejvíc.
Možná Vám přijde jako dětinské stavět základy podnikání na pochybné víře v nějaké energetické uzly v těle. A třeba to tak i je. Jsme děti, které si hrají své hry. Do té mé patří i takzvané čakry (kola), či jak jim v Amazonii říkají ňavis (oka). Možná existují, možná neexistují, možná existují jen pro toho, kdo je přijal a možná to je prostě jen vícestupňová hra vědomí a je to celé jedno.

Můžeme můj model čaker brát tak, že to jsou po těle rozložené zástupné body (něco jako ikony) pro různé oblasti našeho bytí. A soustředěním se na ně aktivujete danou oblast.
Za roky studia jsem našel nepřeberné množství jejich systémů, které té a té čakře přiřazují to a to a jiné zase ono. To mě jen utvrzuje v domnění, že si každý svůj systém budujeme sami.
Moje skládačka je taková, že k focení a celému rozvoji podnikání používám tyto:

1.Pupek

(qusco, hara)

Centrum hojnosti a Vašeho místa ve společnosti. Pupek vnímám tak, že když vidíte třeba opravdu hodně slavného zpěváka, který dokáže přitáhnout desetitisíce lidí na koncert, tak ten má silný pupek. Má to „něco“. Cítíte z něj určitou sílu, která Vás táhne pusťte si třeba tenhle koncert a třeba ucítíte to něco v pupku.

S tím „magnetismem je spojená i hojnost. Lidi to k Vám i věcem s Vám spojeným táhne. V řadě kultur je toto centrum jako základ pro další rozvoj, ale jelikož se jedná o centrum moci, tak je zde i velký vykřičník varující před jeho zneužitím.

Jsou momenty, kdy přes den vyloženě cítím, že je mu potřeba pár dechů věnovat. Něco jako „happy hours“ (okénko snadnější příležitosti vydělat). Často se pak stane, že mi do několika hodin příjde objednávka na svatbu. Nebo se pohnou prodeje na našem eshopu. Věřím, že časem se Vám citlivost vyvine. Pokud máte více zdrojů hojnosti, tak je aktivován vždy ten dostupnější. Občas mi manželka v legraci vynadá, že já dýchám a ona musí řešit objednávky. Vzhledem k utraceným tisícům v za reklamu, musím ale s politováním říct, že je to účinnější konverzní nástroj než placená reklama na Googlu, Seznamu i FB.

Kde ho hledat?

Obecně se budete opravdu motat okolo pupku, ale pár centimetrů do vnitřku těla. Při troše tréningu se dá jeho lokace naučit cítit rukama. Já ho prostě cítím tam,  kde mě hřeje v břiše.  Než se pustíte do experimentů, tak si zkuste nejdřív v sobě uklidit a zbavit se těžkých energií (programů). Jinak to bude zbytečná práce, nebo si jen dokrmíte programy, které Vás od úspěchu oddalují =D.

Co je hucha – těžká energie

Shaking – očistné natřásání

A možná ještě s prací na pupku počkejte, než napíšu něco o hrudi. Tu vnímám pojistku, aby se něco nehezky nepokazilo. Pupek by neměl být o moci a manipulaci, ale o tom, že je s Vámi lidem dobře a Vám je dobře s nimi. Já to vnímám na třeba na svatbách. Na konci ke mě příjde nějaký člověk a děkuje mi, že jsem na svatbě byl, že to se mnou bylo fajn (aniž by viděl fotky, kvůli kterým jsem tam primárně byl). Tady tento jev je ale dle mého kombinace pupku a hrudi.

Jak centrum nabíjet?

Je to asi na každého tvořivosti. Důležitý je záměr. Já používám toto:

  1.  Sednu si tak, aby měl rovná záda a neopíral se. Takže buď klečím, nebo sedím se kříženýma nohama na takovém polštáři. Neupírání pomáhá udržet koncentraci.
  2. Zklidním mysl (to je z toho všeho největší boj, tak hodně štěstí =D )
  3. Určím si přesněji záměr pro dané centrum – tak třeba hojnost. Doporučuji v sobě vyvolat pocit, že se tak již stalo, že jste obklopeni hojností. Jinak jen podporujete pouhé chtění. Zde narážíme na háček. Určete si záměr, ale netlačte na pilu. Dělejte to tak, jako by na tom vůbec nezáleželo! Je to paradox. Ale mám vyzkoušeno, čím křečovitěji se chce, tím větší prd se stane. Proto pracujte postupně a nezapomínejte na to, že život je hra. Cvičte a toto berte jako bonus.
  4. Zvolím si zdroj síly. Můžete ji tahat z širého okolí/nekonečna, nebo z nekonečně velkého slunce, Absolutna, Boha…každý dle svého vkusu. Ve finále vše kolem vychází z jednoho zdroje a je tím zdrojem. Oddělení je jen iluzorní.
  5. Na nádechu nasaji zářivé světlo/sílu do centra a podržím ji tam pár vteřin. Při výdechu si větší část nechám a zbytek společně se špínou pustím pryč- do zdroje, či do Země ke zkompostování.
  6. Opakovat dle chuti. Někdy mi stačí 2 minuty, někdy vydržím 15. Zatím poznám jen, když to bylo málo a i to, když to bylo moc. To se pak z práce můžu xxx (sami více co). Tomu potom říkám, přefouklý pupek.

Tak si už roky dýchám a lidi se mě ptají, jestli se dá vůbec focením uživit 🙂 Dá a už živím čtyřčlennou rodinu…fotkou. Jen musíte vytrvat a celé si to zapracovat do způsobu žití. Neškodit, plynout a radovat se.

Další mnou využívaná centra jsou:
Hruď – vztah k lidem, ale více jako cit a ne magnetismus.

Solar – ovládání reality viz článek Ohni svůj svět

Krk – komunikace na širší úrovni, sebe vyjádření, umělecké schopnosti

Pokračování příště… asi tou hrudí
Martin